Malé podzimní tvoření z kukuřice

Tak u nás na horách je pomalu podzim. Kukuřičná pole už pomalu mizí. Při procházkách s dětmi jsme nasbírali kukuřičné šustí a pár celých nepoškozených kukuřic. Šustí jsem použila na slaměný věneček, dozdobila koupenými dekoracemi a  semínky z  kukuřičných klasů jsem polepila rámeček z Ikei. Třeba najdete některá inspiraci. Přeji nám všem ještě něco málo teplých dnů a sluníčka.

Tereza Kerndlová - Přísahám

Terezku jsem nikdy nijak zvlášť neposlouchala. Tahle písnička se mi ale opravdu
líbí a myslím, že má určitě velký úspěch. Pokud bude Terezka pokračovat takhle
dál, bude to určitě jen dobře. Moc se jí povedla i klip. Tak si na chviličku udělejte
čas a poslechněte si ji se mnou.

Rozloučení s prázdninami

Tak už pomalu končí prázdniny. Děti ač je to k nevíře se do školy těší. Ani ne tak na školu jako na kamarády. Jako všechny děti mají spousty energie a všichni čerti s nimi šijí. Tak jsme si zašli tu energii trošku popustit na balíky slámy. Poslední sluneční dny jsme pojali sportovně, jen naše Micka se rozhodla relaxovat v nově nalezeném pelíšku.

Kopretiny

Má mě rád ♥ Nemá mě rád

Přesně tyhle slova se mi vždycky vybavují, když koukám na kopretiny. Vynořují se vzpomínky na doby dětství, kdy jsme s holkama seděly v lučním kvítí a jemně leč barbarsky jsme odtrhávaly okvětní lístky jeden po druhém s netrpělivostí, jak ortel kopretiny dopadne. Bylo to dětsky roztomilé, romantické a mělo to neopakovatelné kouzlo prvních platonických lásek. Vázání věnečků a házení po vodě na oslavu, že nás mají rádi, bylo jako třešnička na dortu. Vždycky když vidím kopretiny, vynoří se přesně tyhle vzpomínky.
Tak mě včera napadlo, že bych si měla ještě natrhat poslední kytičku kopretin do vázy. Vzhledem k tomu, že v sobotu pokosíme louku v druhé seči, je u nás konec léta i kopretin. Když se na ni koukám, obdivuji ji čím dál víc. Jak pyšně se tyčí nad ostatními. Je hrdá a trochu i sobecká. Nemá ráda ve váze žádnou kamarádku. Tak jsem se vydala na louku brzy z rána za pořádné rosy. Myslela jsem, že naprosto nepozorována. Ale skutečnost byla jiná. V patách se na výpravu už ne za kopretinami ale za mnou vydali malý i velký pes a k nim se přidal černý kocour Čert. Vypadali jsme na té louce jako kobylky, které skáčou z místa na místo. Udělali jsme v louce spousty cestiček a aby toho nebylo málo, velký pes pociťoval potřebu ranní očisty, tak se po pár krocích v té rose válel. No nevím jestli z nás manžel při kosení bude nadšený . Ale puget kopretin mám. :))

♥Mám ho ráda♥

Koho??? No přeci časopis DEKOR . Vyrazila jsem dnes do města za nákupy. Nejdříve se mi vůbec nechtělo, ale teď toho vůbec nelituji. Z tohoto časopisu jsem unešená a vždycky se těším na každé další číslo. Je v něm tolik nápadů, rad a inspirace. Taková bývala pro mne i Praktická žena. Teď je ovšem hrozně drahá. Ale ani to by mi nevadilo. Jenže za ty peníze najdu v časopise více jak přes půlku reklamy, a to se mi vůbec nelíbí. Takže která ještě časopis doma nemáte, utíkejte do trafiky a honem si ho kupte.

♥  Jana  ♥

♥ ♥ ♥ Motýlek ♥ ♥ ♥

Úlovek ze slunné zahrady jen tak pro potěchu oka. Kéž by takových hezkých dnů bylo ještě moc.
                                                       Užívejte si sluníčka !
                                                              
 

Mám ráda barvy

Dneska bylo u nás krásně, ale už tak nějak podzimně. Všude plno spadaného listí z ořešáku, jabloní i třešní. Popadané švestky a ty mi vždycky připomínají podzim. Každým rokem je sbíráme na slivovici. Letos jich je málo, tak slivovička nebude. Ale jak začnou padat, já mám podzim. Natrhala jsem si kytičku do svého včerejšího úlovku. Doma při focení jsem si uvědomila, že je to vlastně taky podzimní kytička. Jiřiny, rozchodník, černé jeřabiny...... I když asi nechceme, podzim asi brzy přijde.

a tady jeden můj starší výrobek - polštář s plnou výšivkou